SEBELÁSKA
"nic nedělám, jen jsem – a to stačí" ..
Sebeláska je často nepochopená. Pro mnohé z nás to je abstraktní pojem. Mnozí si myslí, že to znamená jen mít se rád, dopřávat si příjemné věci, nebo se snažit být stále šťastný. Ve skutečnosti znamená něco mnohem hlubšího, dotýká se všech našich vrstev, je klíčová pro to, abychom mohli žít plnohodnotné životy se vším všudy, protože v sebelásce nalezneme skrytou sílu vše zvládnout.
Není to sebestřednost ani narcismus, jak si někteří myslí – je to základní postoj, který nám umožňuje respektovat sami sebe, pečovat o své tělo, mysl i emoce a přijímat se takoví, jací jsme, včetně našich chyb a slabostí.
Sebeláska znamená dovolit si cítit všechny své emoce, přijímat své nedokonalosti a přesto se považovat za hodnotné a důležité bytosti.
Znamená vědomě se zastavit, uvědomit si své potřeby, naslouchat jim a reagovat na ně s laskavostí. A právě z tohoto základu se přirozeně rozvíjí sebeúcta, sebehodnota a sebejistota.
Sebeúcta se projevuje respektem k sobě samému a schopností nastavovat hranice. Včetně schopnosti říkat NE.
Sebehodnota je vnitřní pocit, že si zasloužíme být tady a žít naplno, nezávisle na úspěších či názorech druhých.
Sebejistota nám pak dává odvahu věřit ve své schopnosti, vyjadřovat své potřeby a rozhodovat se podle sebe.
Cesta k těmto kvalitám není jednoduchá ani rychlá. Začíná uvědoměním, že jsme přítomní ve svém vlastním životě, že si na sebe uděláme čas, sledujeme své myšlenky, emoce, pocity a vnitřní kritiky.
Následuje přijetí – dovolíme si cítit, co cítíme, a učíme se mít soucit sami se sebou. Péče o sebe znamená vědomou pozornost tělu i mysli, odpočinek, pohyb, zdravou stravu a prostor pro regeneraci. Učení se sebepodpoře je klíčové – chovat se k sobě laskavě, a být si oporou i v těžkých chvílích.
Jak často máte pocit, že něco jinak nejde? Že musíte dokončit práci i když to znamená dělat přesčas, jít spát pozdě v noci, postarat se o všechny v domácnosti, být oporou druhým, i když nás to v té chvíli vyčerpává, nebo jít ven, i když se necítíte dobře. Připadá vám, že jste v procesu, ze kterého není východisko, a že vaše povinnosti mají přednost před vámi samotnými. Nikdo jiný to za vás neudělá. Ano, některé důvody jsou často důležité a neměly by být podceňovány – přesto, když začneme silně cítit, že jdeme proti sobě, naše tělo, mysl i emoce nám dávají jasný signál, že jsme překročili svoje hranice. V takových chvílích si naše Já žádá pochopení a změnu, která možná nebude populární a může být bolestná, ale přinese úlevu a obnoví spojení se sebou.
Sebeláska není o okamžitém štěstí ani dokonalém pocitu. Je to vědomé rozhodnutí být na své straně, stát při sobě, podporovat se a rozpoznat svou hodnotu, nezávisle na okolním světě. Je to životní způsob bytí, který nás učí být laskavými sami k sobě a tím i k ostatním, a dává nám sílu kráčet životem s vědomím vlastní hodnoty, odvahy a autentického já.